A jak to všechno začalo?
Tohle bude spíš pro lidi, které zajímá au-pair v USA. Jak jsem se k tomu dostalo, co bylo potřeba, atd. Nějak to sesumírovat.
Na začátek chci říct, že jsem přes Student Agency, která spolupracuje s americkou agenturou AupairCare. Pro au-pair v USA jsem se rozhodla z důvodu toho, že jsem po tom vždy toužila a byla (jsem) mezi 1. a 2. ročníkem na VŠ a to se mi jevilo jako ideální čas na to odcestovat do zahraničí! Moji rodiče mě k tomu podporovali, za což jsem jim nesmírně vděčná, i když první reakce s tatínkovi strany nebyly zrovna pozitivní, ale má maminka byla pro což znamenalo že už jsem za vodou. Haha. (Ahoj rodičové!)
Začala jsem to řešit v listopadu, šla do agentury, sjednala si pohovor, ale před tím jsem musela vyplnit svůj profil na stránkách AupairCare, všechny papírové části přihlášky, plus reference. Pak byl pohovor v aj se SA a čekání na schválení profilu, což bylo 14 dní. - myslela jsem si že tohle bude nejtěžší část, ale néééééé.
Poté se začíná čekat až se začnou ozývat rodiny. Já čekala měsíc a nic! (mezi námi mi to ani moc nevadilo, chtěla jsem odjet až po první semestru, a bylo fajn být doma a pít haha) No každopádně po měsíci se mi ozvaly z americké agentury, že si všimli že mám zkušenosti s miminky tak jestli nechci být zařazená do speciálního programu. Já to přijala a týden na to jsem měla rodinu! (Celkem se mi ozvaly 4 rodinky - z NY, Minnesota, Pennsylvanie, Georgia) Tak to byl super dárek k vánocům a dohodli jsme se že přiletím v březnu. (Skype s rodinami byli celkem v pohodě, ale každopádně jsem vždy před tím měla pocit že omdlím, nebo minimálně víte co :D )
No a pak nastalo to nejtěžší! Víza.... Jako já jsem se jeden večer rozhodla že si vyplním žádost o vízum a půjdu spát. Aha, chyba lávky! Dělala jsem to asi 3 hodiny, nervy jako prase! Ze začátku jsem myslela že to vzdám :D. Všechno anglicky (kdo by to byl řekl) otázky jsem nechápala, neustále jsem měla pocit že to mám špatně, no ale nakonec to dopadlo, a já po pohovoru na ambasádě (pohodička) mohla v klidu začít balit a 2. března 2015 odletět do USA!!!!!!! :)
Pak bylo týden školení v NY (samozřejmě nám sněžilo, zima jak prase, plus časový posun, neustálá angličtina) které bylo celkem náročné, a pak v pátek cesta k rodince! Přivítání, seznámení s chodem domácnosti a hlavně získání si dětí!!! Ale o tom třeba jindy!
Pac a pusu
Terka
Na začátek chci říct, že jsem přes Student Agency, která spolupracuje s americkou agenturou AupairCare. Pro au-pair v USA jsem se rozhodla z důvodu toho, že jsem po tom vždy toužila a byla (jsem) mezi 1. a 2. ročníkem na VŠ a to se mi jevilo jako ideální čas na to odcestovat do zahraničí! Moji rodiče mě k tomu podporovali, za což jsem jim nesmírně vděčná, i když první reakce s tatínkovi strany nebyly zrovna pozitivní, ale má maminka byla pro což znamenalo že už jsem za vodou. Haha. (Ahoj rodičové!)
Začala jsem to řešit v listopadu, šla do agentury, sjednala si pohovor, ale před tím jsem musela vyplnit svůj profil na stránkách AupairCare, všechny papírové části přihlášky, plus reference. Pak byl pohovor v aj se SA a čekání na schválení profilu, což bylo 14 dní. - myslela jsem si že tohle bude nejtěžší část, ale néééééé.
Poté se začíná čekat až se začnou ozývat rodiny. Já čekala měsíc a nic! (mezi námi mi to ani moc nevadilo, chtěla jsem odjet až po první semestru, a bylo fajn být doma a pít haha) No každopádně po měsíci se mi ozvaly z americké agentury, že si všimli že mám zkušenosti s miminky tak jestli nechci být zařazená do speciálního programu. Já to přijala a týden na to jsem měla rodinu! (Celkem se mi ozvaly 4 rodinky - z NY, Minnesota, Pennsylvanie, Georgia) Tak to byl super dárek k vánocům a dohodli jsme se že přiletím v březnu. (Skype s rodinami byli celkem v pohodě, ale každopádně jsem vždy před tím měla pocit že omdlím, nebo minimálně víte co :D )
No a pak nastalo to nejtěžší! Víza.... Jako já jsem se jeden večer rozhodla že si vyplním žádost o vízum a půjdu spát. Aha, chyba lávky! Dělala jsem to asi 3 hodiny, nervy jako prase! Ze začátku jsem myslela že to vzdám :D. Všechno anglicky (kdo by to byl řekl) otázky jsem nechápala, neustále jsem měla pocit že to mám špatně, no ale nakonec to dopadlo, a já po pohovoru na ambasádě (pohodička) mohla v klidu začít balit a 2. března 2015 odletět do USA!!!!!!! :)
Pak bylo týden školení v NY (samozřejmě nám sněžilo, zima jak prase, plus časový posun, neustálá angličtina) které bylo celkem náročné, a pak v pátek cesta k rodince! Přivítání, seznámení s chodem domácnosti a hlavně získání si dětí!!! Ale o tom třeba jindy!
Pac a pusu
Terka